Kališenka vyznačující se zejména dohněda zbarvenou stopkou apotécií (většinou ne zcela černou jako u podobných druhů), zcela neojíněným okrajem plodnic a nenápadnou stélkou zanořenou do substrátu. Nejsnáze je tento druh zaměnitelný za atypické neojíněné formy C. glaucelum. Spolehlivě určitelný je pak na mikroskopické úrovni. Calicium abietinum je typicky lignikolní druh, specializovaný na tvrdé, pomalu tlející dřevo listnáčů (zejména dubů) a jehličnanů. Většinou se vyskytuje na světlých a sušších stanovištích v reliktních typech lesů. V severní Evropě je nejčastěji nacházen v kulturní krajině na opracovaném dřevu (např. ploty). Jedná se o subkosmopolitně rozšířený druh, který se však v Evropě řadí k vzácnějším zástupcům rodu, rozšířeným hlavně v temperátní a hemiboreální zóně (Tibell 1999). Z ČR existuje řada historických záznamů z 19. a z první poloviny 20. století, ovšem většina z nich se ve skutečnosti bude vztahovat k běžnému druhu C. glaucellum. Tomu nasvědčuje druhové pojetí C. abietinum v monografiích J. Nádvorníka, který zmiňuje např. bílé ojínění plodnic (Nádvorník 1940, 1942). Od poloviny 20. století byl druh v ČR nezvěstný a opět byl publikován až nedávno (Vondrák et al. 2006) ze dřeva jedle. Recentně byl také zaznamenán na tvrdém dřevu ležících klád a obnažených bází živých starých dubů zimních v NPR Týřov a Velká Pleš. Existuje i několik dalších neověřených údajů.

Na vrchovištích našich nejvýše položených pohoří lze u nás teoreticky očekávat výskyt podobné kališenky C. denigratum s částečně podobnými ekologickými nároky (tvrdé dřevo, světlá stanoviště). Jedná se však o výrazně boreální, horský prvek, ve střední Evropě spolehlivě známý pouze z Alp. Tento druh se od C. abietinum liší útlejšími a relativně vyššími apotécii s výrazně černou stopkou, a zejména pak v charakteru askospor (Tibell 1976).

Literatura: Nádvorník J. (1940): Systematische Übersicht der mitteleuropäischen Arten der Flechtenfamilie Caliciaceae. – Preslia 18–19: 113–129. Nádvorník J. (1942): Systematische Übersicht der mitteleuropäischen Arten der Flechtenfamilie Caliciaceae. – Studia Botanica Čechica 5: 6–46. Vondrák J., Halda J., Malíček J., Müller A. & Uhlík P. (2006): Lišejníky zaznamenané během 18. bryologicko-lichenologických dnů v Moravskoslezských Beskydech (22. –25.9.2005). – Bryonora 37: 19–23. Tibell L. (1976): Calicium denigratum (Vain.) L. Tibell, comb. nov. – Botaniska Notiser 129: 131–136. Tibell L. (1999): Calicioid lichens and fungi. – Nordic Lichen Flora 1: 20–94.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Caliciales → Caliciaceae → Calicium