Lišejník charakteristický žlutou stélkou, plodnicemi víceméně zanořenými ve stélce a submuriformními spórami. Tento druh se často vyskytuje pouze v pyknidiálním stádiu. Typickým substrátem je suché, zvětralé a tvrdé dřevo, a to přirozeně se vyskytující i opracované (např. ploty). Upřednostňuje dřevo dubu, ale výjimečně se objevuje i na jehličnanech. Obecně preferuje nižší polohy a kontinentálnější oblasti, čímž částečně vikarizuje s velmi podobným a převážně horským druhem, C. tigillare. Ve Skandinávii obvykle roste na již opracovaném dřevu staveb (např. ve společnosti druhů Lecanora saligna a Pseudothelomma ocellatum) a zdá se, že preferuje prachem nasycené substráty (Areskoug & Thor 2005). O tom, že se jedná o mírně nitrofilní druh, se také v poznámce zmiňuje Nádvorník (1942). V Evropě je tento druh široce rozšířený, avšak vzácný. Na našem území je cyfélium zelené známé pouze ze dvou lokalit, v obou případech ze dřeva dubu. Nalezeno bylo na Pohansku na jižní Moravě v roce 2001 a na Vraní skále v NP Podyjí v roce 2020.

Literatura: Nádvorník J. (1942): Systematische Übersicht der mitteleuropäischen Arten der Flechtenfamilie Caliciaceae. – Studia Botanica Čechica 5: 6–46. Areskoug V. & Thor G. (2005): Distribution, status and ecology of the lichen Cyphelium notarisii in Sweden. – Annales Botanici Fennici 42: 317–326.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Caliciales → Caliciaceae → Calicium