Vždy sterilní lišejník s růžicovitou, korovitou a na okrajích laločnatou stélkou. Barva stélky je (zeleno)hnědá, ovšem často je na povrchu přítomna bílá pruina, která dává lišejníku šedobílou barvu. Vyskytuje se na bazických silikátových skalách, kde upřednostňuje světlá stanoviště alespoň mírně chráněná před deštěm, zpravidla vertikální stěny či převisy. Lokálně může patřit k dominantám saxikolních společenstev. Doprovodnými druhy bývají např. Caloplaca viridirufa, Physcia dimidiata a Xanthomendoza fallax. Časté výskyty jsou známy ze skal v kaňonovitých údolích řek (Vondrák 2003). Mimo taková stanoviště je druh vzácný a roste například na skalách pod hradními zříceninami. Vyhýbá se horským oblastem. Nejvyšší známá lokalita je patrně Andělská hora u Karlových Varů (700 m n. m.).

Literatura: Vondrák J. (2003): Příspěvek k poznání rozšíření druhu Caloplaca demissa v Čechách. – Bryonora 31: 24–27. Suza J. (1942): Česká xerothermní oblast a lišejníky. – Věstník Královské české společnosti nauk 18 (1941): 1–38. Suza J. (1947): Praebohemikum a lišejníky. – Věstník Královské české společnosti nauk 1946/1: 1–34.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Teloschistales → Teloschistaceae → Caloplaca