Tento druh je charakteristický nejčastěji hnědými, na okrajích a spodní straně sorediózními šupinami, které obsahují kyselinu fumarprotocetrarovou (Pd+ červeně) a neznámé látky antracophila-unknowns (UV+ bíle). Podobným lišejníkem je běžná Hypocenomyce scalaris, která však obsahuje gyroforovou kyselinu (C+ červeně).
Carbonicola anthracophila roste převážně na ohořelém dřevě. Její evropský areál zahrnuje především boreální jehličnaté lesy, ale je známa také z borových lesů v Mediteránu (např. Nimis 2016). Ve střední Evropě patří k velmi vzácným lišejníkům, známým pouze z několika lokalit. Z ČR jsou známé dva recentní údaje (sutě na Šumavě a v Brdech) z dřeva pahýlů borovic, které však nevykazovaly známky ohoření. Na šumavské lokalitě u Plešného jezera ale známky ohoření v malé míře vykazovaly některé sousední pahýly (Malíček et al. 2018).
Literatura: Nimis P. L. (2016): The Lichens of Italy. A Second Annotated Catalogue. – EUT – Edizioni Università di Trieste, Trieste. Malíček J., Palice Z. & Vondrák J. (2018): Additions and corrections to the lichen biota of the Czech Republic. – Herzogia 31: 453–475.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Carbonicolaceae → Carbonicola
nejčastější synonyma:Hypocenomyce anthracophilaČervený seznam (Malíček 2023):C1 – kriticky ohrožený
Výskyt v Česku
Počet záznamů: 2, z toho ověřených 2. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.