Jediná naše čistě epifytická pukléřka rodu Cetraria. Jedná se o montánně-boreální až subarkticko-subalpinský druh, široce rozšířený na severní polokouli. U nás ji můžeme typicky najít na tenkých větvičkách bříz např. na rašeliništích a v kamenných mořích ve vyšších polohách. Udáván je také výskyt na kleči při horní hranici lesa. Na vhodných stanovištích s bohatším výskytem může tento téměř nezaměnitelný lišejník porůstat i větvičky jiných dřevin (např. jeřáb, smrk). Druhový název napovídá možnému výskytu na starém opracovaném dřevu. Jediným českým pohořím, kde je terčovka plotní aktuálně poměrně častá, je Šumava. Ve střední Evropě je hojnější pouze v Alpách a vysokých Karpatech. Pukléřka plotní je citlivý druh, který podobně jako jiné citlivější epifytické lišejníky ustoupil v druhé polovině 20. století v důsledku znečištění ovzduší.

Literatura: Suza J. (1938): Einige wichtige Flechtenarten der Hochmoore im Böhmischen Massiv und in den Westkarpathen. – Věstník Královské České Společnosti Nauk 1937/5: 1–33. Liška J., Dětinský R. & Palice Z. (1996): Importance of the Šumava Mts for the biodiversity of lichens in the Czech Republic [Význam Šumavy pro biodiverzitu lišejníků v České republice]. – Silva Gabreta 1: 71–81.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Cetraria