Prachouleček poznatelný díky jemně moučnaté (leprózní) a světle zelené stélce se žlutým či modravým nádechem, která kvůli přítomnosti barbatové a obtusatové kyseliny reaguje s Pd+ žlutooranžově. Jejím typickým stanovištěm jsou zastíněná a před deštěm chráněná místa kyselé borky stromů, jakými jsou báze nebo hluboké štěrbiny. Nejčastěji se objevuje na smrcích a dubech. Vzácněji roste i na dřevě pahýlů a pařezů. Je rozšířená napříč různými typy lesů – od nížinných doubrav a lužních lesů až po horské smrčiny. Obecně preferuje starší a přirozené lesní porosty. V ČR i ve střední Evropě se vyskytuje roztroušeně, ale lokálně může být hojná. Zřejmě se jedná o částečně přehlížený lišejník, a to kvůli obvykle skrytému výskytu a časté absenci plodnic.

Ascomycota → Lichinomycetes → Coniocybales → Coniocybaceae → Chaenotheca