Hnědá apotécia tohoto lišejníku vyrůstají přímo z bochánků přízemních šupin, čímž se odlišuje od dalších zástupců rodů. Ve sterilním stavu je však determinace velmi obtížná. K potenciálním záměnám za jiné dutohlávky bez podetií může dojít také v případě, kdy jsou jejich šupiny napadeny zástupci tremelloidních basidiomycetů. Tyto parazitické houby občas způsobují tvorbu hálkovitých útvarů, připomínajících bledá apotécia.

Cladonia caespiticia roste na minerálních (např. písčitých) půdách. Typickými stanovišti jsou kyselé půdy ve světlých lesích a terásky či spáry přistíněných silikátových skal. Ojediněle přechází i na báze stromů či dřevo, především v okolí skalních substrátů. V Evropě se jedná o roztroušený až hojný lišejník, který preferuje spíše oceaničtější oblasti. Na našem území roste roztroušeně od nížin do hor. Bohaté populace se nacházejí např. v kaňonu Vltavy ve středním Povltaví.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Cladoniaceae → Cladonia