Nápadná dutohlávka s dominujícími přízemními šupinami, které bývají za sucha kadeřavě stočené a při bližším pohledu lupou lze na jejich okrajích nalézt občasné šedobílé až černé chloupky. Lišejník má díky obsahu kyseliny usnové celkově žlutavý nádech a mírně nažloutlá bývá i jinak světlá spodina. Podetia se vytvářejí jen ojediněle. Šupiny se za sucha často uzavírají do kompaktnějších forem tak, že světlé spodní strany jsou otočené nahoru, čímž chrání buňky fotobionta před nadměrným UV zářením i vysycháním.

Dutohlávka listová je terikolním lišejníkem otevřených suchých stanovišť na kyselých i bazických podkladech. Obývá poměrně široké spektrum substrátů od písčitých až po kamenité půdy. Typická je pro různé typy xerotermních trávníků a skalních výchozů. V Evropě patří k častým lišejníkům hlavně v Mediteránu, odkud zasahuje až do teplejších oblastí severní Evropy. Na našem území je lokálně hojná hlavně ve středních Čechách a na jižní Moravě.

V minulosti byl a mnohými autory je dodnes rozlišován taxon C. convoluta, který je v současnosti považován za extrémní formu C. foliacea na vápnitých substrátech (např. Pino-Boda et al. 2010). Jeho rozšířením na území Československa se v minulosti podrobně zabýval J. Suza (Suza 1925). Potenciálně zaměnitelným druhem je C. luteoalba, rovněž s nápadnými, žlutavě zbarvenými šupinami. Tento taxon je však chladnomilný a tvoří menší, ze spodu nápadně plstnaté šupiny.

Literatura: Pino-Bodas R., Martín M. P. & Burgaz A. R. (2010): Insight into the Cladonia convoluta-C. foliacea (Cladoniaceae, Ascomycota) complex and related species, revealed through morphological, biochemical and phylogenetic analyses. – Systematics and Biodiversity 8: 575–586. Suza J. (1939): Cladonia convoluta Lam. in der Flechtenflora des tschecho-slowakischen xerothermen Gebietes. – Věstník Královské české společnosti nauk 1938/22: 1–40.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Cladoniaceae → Cladonia