Cladonia furcata se vyznačuje větvenými, šedými až hnědavými podétii pokrytými víceméně souvislou kůrou. Šupiny na podéciích jsou zpravidla přítomné i když často se tvoří velmi zřídka a jen v bazálních partiích. Vzácné ale nejsou ani bohatě šupinaté formy. Burgaz et al. (2020) rozlišují celkové sedm chemotypů s hlavními metabolity fumarprotocetra­rovou a/nebo psoromovou kyselinou. K nim se může přidružovat atranorin, vzácně rovněž bourgeanová kyselina. Charakteristickým metabolitem v ČR je kyselina fumarprotocetrarová (Pd+ červeně), zatímco atranorin typicky přítomný u C. rangiformis se vyskytuje vzácněji. Tato látka je častější zejména u typů rostoucích např. na xerotermních a vápnitých typech stanovišť, odlišovaných někdy jako samostatný taxon C. subrangiformis (Ahti & Stenroos 2013). Jeho taxonomické vymezení je však nejasné, bez molekulární podpory, a existují přechodné typy (Pino-Bodas et al. 2015, Nimis et al. 2018).

Lišejník roste na kyselé, vzácně i na vápnité půdě otevřených stanovišť (např. na vřesovištích, v trávnících a kolem skalních výchozů), ale také v prosvětlených lesích od nížin do hor. Vzácněji se může vyskytovat i na tlejícím dřevě a bázích stromů. Jedná se o subkosmopoltně rozšířený lišejník zasahující až do tropů. Častý je i na našem území.

Dutohlávka rozsochatá je variabilní taxon, který někdy bývá obtížně odlišitelný od druhů C. rangiformis, C. scabriuscula nebo některých forem C. gracilis. Cladonia rangiformis se vyznačuje bohatěji větvenými a světleji zbarvenými stélkami s políčkovanou kůrou a přerušovanou řasovou vrstvou. Spolehlivě se pak liší svými sekundárními metabolity. Větvené formy C. gracilis nikdy netvoří v rozsochách otvory.

Literatura: Burgaz A. R., Ahti T. & Pino-Bodas R. (2020): Mediterranean Cladoniaceae. – Sociedad Española de Liquenología (SEL), Madrid. Ahti T. & Stenroos S. (2013): Cladoniaceae. – In: Ahti T., Stenroos S. & Moberg R. [eds], Nordic Lichen Flora 5: 87–89. Pino-Bodas R., Burgaz A. R., Martín M. P., Ahti T. & Stenroos S., Wedin M. & Lumbsch H. T. (2015). The phenotypic features used for distinguishing species within the Cladonia furcata complex are highly homoplasious. – Lichenologist 47: 287–303. Nimis P. L., Hafellner J., Roux C., Clerc P., Mayrhofer H., Martellos S. & Bilovitz P. O. (2018): The lichens of the Alps – an annotated checklist. – Mycokeys 31: 1–634.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Cladoniaceae → Cladonia