Cladonia gracilis (L.) Willd.

dutohlávka štíhlá

Dutohlávka štíhlá patří mezi vůbec nejvariabilnější zástupce rodu. Charakteristický je zeleně až hnědě kornatý, lesklý povrch podetií. Ta jsou však velmi různorodá ve velikosti, tvaru i přítomnosti pohárků. V rámci tohoto taxonu bývá rozlišováno několik poddruhů, které morfologicky charakterizují některé formy. Na základě molekulárních dat je možné se domnívat, že se jedná o komplex vznikajících taxonů, které mohou vzájemně hybridizovat (Pino-Bodas et al. 2011, Ahti & Stenroos 2013). Větvené formy tohoto druhu je někdy obtížné odlišit od dutohlávky rozsochaté (C. furcata), která mívá alespoň z části perforovaná úžlabí v místech větvení.

Cladonia gracilis se vyskytuje na kyselých půdách od nížin do hor. Vzácně se objevuje i na mechatých skalách a tlejícím dřevě. Roste např. na sutích, vřesovištích, ve světlých borech nebo v okolí skalních výchozů. V Evropě patří k běžným dutohlávkám. Na našem území se jedná o relativně hojný druh v západní části státu, na Moravě je vzácnější.

Literatura: Pino-Bodas R., Burgaz A. R., Martín M. P. & Lumbsch H. T. (2011): Phenotypical plasticity and homoplasy complicate species delimitation in the Cladonia gracilis group (Cladoniaceae, Ascomycota). – Organisms Diversity & Evolution 11: 343–355. Ahti T. & Stenroos S. (2013): Cladoniaceae. – In: Ahti T., Stenroos S. & Moberg R. [eds], Nordic Lichen Flora 5: 87–89.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Lecanorales Cladoniaceae Cladonia


ohrožení:LC – neohrožený

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 638, z toho ověřených 367. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2022