Lišejník s velkými přízemními šupinami popsaný relativně nedávno z Norska (Løfall & Timdal 2002). Primární dominantní stélka je složená z nápadných šupin bez výrazného šedého či žlutého odstínu a může připomínat druhy C. polycarpoides či C. cervicornis s. lat. Mezi všemi dutohlávkami je však zcela unikátní a dobře určitelná zejména výskytem xanthonu vinetorinu a depsidu barbatové kyseliny jakožto dvou hlavních metabolitů. Přestože tyto látky mají obvykle charakteristické bodové reakce (C nebo KC+ oranžově, případně červeně), samotný lišejník s činidly zpravidla nereaguje. Cladonia krogiana je (prozatím) známá pouze bez podetií, i když u norského materiálu byla výjimečně pozorována nezralá apotécia přímo na šupinách (Løfall & Timdal 2002).

Lišejník je pravděpodobně široce rozšířený v arkto-boreo-temperátní zóně severní polokoule, ale evidentně se jedná o velmi vzácný druh se specifickými substrátovými a mikrostanovištními nároky. Jeho ekologie se však v dosud známých oblastech výskytu liší. V Norsku a Kanadě byl zaznamenán na otevřených exponovaných skalních výchozech v ekotonu lesa a vody, na březích větších řek a jezer, na místech, která jsou zřejmě v jarních obdobích zaplavovaná (Løfall & Timdal 2002, Clayden et al. 2021). V Grónsku byl lišejník dokladován ze sněhových výležisek na půdách s pH 5–6 (Bültmann & Lünterbusch 2008). V České republice byl zaznamenán pouze jednou ve světlém borovém lese na humusu, na nízkém ultrabazickém výchozu na Ranském Babylonu ve Žďárských vrších (Palice et al. 2018). Podobně i zatím jediný údaj z kyselého skalního výchozu v nižších polohách Alp patrně nepochází z míst přímo ovlivněných vodou (Dietrich et al. 2020).

Literatura: Løfall B. P. & Timdal E. (2002): Cladonia krogiana, a new xanthone-containing species from Norway. – Lichenologist 34: 277–281. Bültmann H. & Lünterbusch C. H. (2008): The Cladonia cariosa group in Greenland. – Abhandlungen aus dem Westfälischen Museum für Naturkunde 70: 305–312. Palice Z., Malíček J., Peksa O. & Vondrák J. (2018): New remarkable records and range extensions in the central European lichen biota. – Herzogia 31: 518–534. Stenroos S., Pino-Bodas R., Hyvönen J., Lumbsch H.T. & Ahti T. (2019): Phylogeny of the family Cladoniaceae (Lecanoromycetes, Ascomycota) based on sequences of multiple loci. – Cladistics 35: 351–384. Dietrich M., Keller C., Mermilliod J.-C. & Vust M. (2020): Beiträge zur lichenologischen Erforschung der Schweiz – Folge 2. – Meylania 66: 4–18. Clayden S. R., Ahti T., Pino-Bodas R., Pitcher M., Løfall B. P., McCarthy J. W. & McMullin R. T. (2021): First documented occurrences of Cladonia krogiana and C. rangiformis in North America. – Opuscula Philolichenum 20: 25–36.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Cladoniaceae → Cladonia