Cladonia norvegica Tønsberg & Holien

dutohlávka červenající

Dutohlávka se šídlovitými podécii, připomínající běžnou C. coniocraea, od níž se liší svými sekundárními metabolity. Stélka C. norvegica je většinou posetá nápadnými červenými skvrnami. V těchto místech produkuje kyselinu rodokladonovou v reakci na přítomnost parazitických roztočů.

Vyskytuje se ve společenstvech dalších dutohlávek na rozkládajícím se mrtvém dřevě pařezů a klád. Objevuje se i na bázích stromů (zvláště jehličnanů) a ojediněle přechází na humus nebo mechaté skalky. Preferuje smíšené nebo jehličnaté porosty s dostatkem tlejícího dřeva. Roste ve starých, pralesovitých i hospodářských porostech (zvláště ve smrčinách). Jde převážně o boreo-montánní lišejník s mírně oceánickou tendencí, známý z řady pohoří a vrchovin ČR. Nejbohatší populace se nacházejí na Šumavě. Vzácně se objevuje i ve střední polohách (např. na Třeboňsku). Ve střední Evropě se jedná spíše o vzácnější druh.

Literatura: Liška J., Palice Z. & Slavíková Š. (1999): Cladonia luteoalba a C. norvegica – nové dutohlávky pro ČR. – Bryonora 23: 4–7. Malíček J., Bouda F., Kocourková J., Palice Z. & Peksa O. (2011): Zajímavé nálezy vzácných a přehlížených dutohlávek v České republice. – Bryonora 48: 34–50.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Lecanorales Cladoniaceae Cladonia


ohrožení:VU – zranitelný

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 97, z toho ověřených 97. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2021