Cladonia parasitica (Hoffm.) Hoffm.

dutohlávka jemná

Dutohlávka vyznačující se výrazně vyvinutou primární stélkou se vzpřímenými šupinami, které jsou na okraji granulózně-sorediózní a korálovitě se větví. Některé morfotypy tvoří zcela nezřetelné šupiny a stélka je tvořena tlustou granulózní krustou. Vzácně vytváří nízká rozvětvená podécia s hnědými plodnicemi.

Jde o typicky lignikolní druh preferující dubové a borové klády a pařezy. Přestože z ČR existuje jen málo publikovaných údajů, druh je lokálně častý, zejména v nižších polohách, například ve světlých doubravách a na lesostepích na Křivoklátsku a v NP Podyjí. Světlé dubové porosty a rašeliniště nižších poloh jsou patrně jeho nejvyhledávanějšími biotopy. Nejvýše položené výskyty jsou známy z oblasti Vltavského luhu na Šumavě (Mrtvý luh, Houska) z nadmořské výšky 730–740 m (Suza 1936, Malíček et al. 2011). V Evropě je dutohlávka jemná rozšířena hlavně v západní a severní části kontinentu. Ve střední Evropě se vyskytuje poměrně zřídka.

Literatura: Suza J. (1936): Doplňky k rozšíření lišejníků v Čechách. Část III. – Časopis Národního musea 110: 107–113. Malíček J., Bouda F., Kocourková J., Palice Z. & Peksa O. (2011): Zajímavé nálezy vzácných a přehlížených dutohlávek v České republice. – Bryonora 48: 34–50.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Lecanorales Cladoniaceae Cladonia



Červený seznam (Liška & Palice 2010):EN – ohrožený
Červený seznam (Malíček 2023):C3 – ohrožený

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 34, z toho ověřených 28. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
údaje bez datace
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2024