Variabilní druh, charakteristický černou nekrotickou bází starších podétií, přesněji černající obnaženou dření. Povrch podetií je kornatý, časem rozpraskaný, tvořící plstnatě bíle lemovaná políčka. Podetia často pokrývají šupiny, které se ale mohou vyskytovat jen sporadicky. Pohárky jsou většinou přítomné, avšak úzké a velmi nepravidelné, na okrajích často znovu proliferující a dávající vznik patrovitým podetiím. Lišejník je zaměnitelný za pohárkaté formy druhu Cladonia gracilis označované někdy jako subsp. turbinata. Tyto formy však nemají výrazně skvrnitý (makulátní) povrch podétií a tvoří víceméně souvislou lesklou kůru až k vrcholům bez známek jemně plstnatě lemovaných políček.

Lišejník roste na kyselé minerální půdě, písku, humusu a mechatých skalách od nížin do hor. V Evropě se jedná o poměrně rozšířený lišejník, který je vzácný v Mediteránu. Na našem území se jedná spíše o lokálně hojný druh, jinak roztroušený po celé republice. Nejvíce údajů pochází z její západní části. Roste převážně na přirozených stanovištích. Těmi jsou nejčastěji sutě, skalních výchozy, písčiny, světlé bory i acidofilní doubravy. Výjimečný ale není ani výskyt na antropicky vzniklých či ovlivněných stanovištích typu pískoven, hald či okrajů lesních cest.

Literatura: Ahti T. & Stenroos S. (2013): Cladoniaceae. – In: Ahti T., Stenroos S. & Moberg R. [eds], Nordic Lichen Flora 5: 87–89.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Cladoniaceae → Cladonia