Dutohlávka sobí je zřejmě vůbec nejznámějším zástupcem tohoto rodu, a to díky skutečnosti, že slouží jako potrava sobům v době mimo vegetační sezóny. Vyznačuje se robustním vzhledem a šedou barvou, kterou způsobuje přítomnost atranorinu (K+ žlutě). Velmi podobným lišejníkem je C. stygia, která často roste na stejných lokalitách a liší se černými nekrotickými bázemi podetií a červeným gelem uvnitř pyknid.

Řadí se k dominantám tundrových společenstev, kde roste zpravidla na kyselé půdě, případně na humusu a v mechových polštářích. V našich zeměpisných šířkách se objevuje kromě subalpínského bezlesí často také na sutích, vřesovištích, rašeliništích, písčinách, v některých typech borových a dubových lesů, v krátkostébelných trávnících, na skalních výchozech apod. Tento subkosmopolitní lišejník je hojný především v polárních krajinách, ale sahá i do poměrně teplých oblastí. V ČR se vyskytuje roztroušeně především na přirozených stanovištích od nížin do hor.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Cladoniaceae → Cladonia