Jedná se o nejvzácnějšího zástupce tradičně definované skupiny C. coccifera, fylogeneticky bližší je však zástupcům z okruhu C. macilenta (Stenroos et al. 2019). Pro tento taxon je typické černání starších částí stélky (v menší míře ovšem mohou melanizovat i odumírající stélky jiných červenoplodých druhů) a povrch podetií, který bývá pokrytý mikrošupinami orientovanými dolů. V ČR lze tuto dutohlávku spolehlivě identifikovat pomocí TLC díky obsahu usnové, squamatové a didymové kyseliny. Poslední dvě látky způsobují nápadnou modrobílou reakci pod UV světlem. Vzácnější chemotyp s kyselinou thamnolovou (UV-), někdy označovaný jako var. reagens, není z ČR známý.

Rozšíření této dutohlávky v ČR je omezeno pouze na chladnější horské polohy. Nejčastěji se vyskytuje na humusu a mezi mechorosty na sutích, na silikátových balvanech, vlhkých kolmých skalních stěnách či přímo na minerální půdě. Mimo klimaticky extrémní biotopy vrcholů hor nebo ledovcových karů byla podstatná část lokalit zjištěna na vlhkých sutích, např. na Šumavě. Často obsazuje mikrostanoviště, kde se sníh drží relativně kratší dobu (kolmé strany skalek a balvanů či jejich horní plochy). V ČR byl tento lišejník nalezen na Šumavě, v Krkonoších, Brdech, Jizerských, Lužických a Novohradských horách. Nejbohatší české populace se nacházejí ve vrcholových partiích Krkonoš. Ve střední Evropě patří k vzácným lišejníkům. Cladonia straminea bývá často parazitována dutohlávkou C. luteoalba.

Literatura: Steinová J., Bouda F., Malíček J., Palice Z., Peksa O., Svoboda D. & Vondrák J. (2015): Poznámky k rozšíření a ekologickým preferencím zástupců skupiny Cladonia coccifera v České republice. – Bryonora 55: 4–19.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Cladoniaceae → Cladonia