Oceanicky laděný lišejník s velkými, protáhlými, často vzpřímenými šupinami, které na povrchu mají modravý či sivý odstín. Druh je charakteristický také černou bazální částí jinak zespodu téměř čistě bíle zabarvených šupin. Tím se podobá chemicky totožnému druhu C. macrophyllodes (přítomnost atranorinu a fumarprotocetrarové kyseliny), který od nás není známý a patří k vysokohorským druhům sněhových výležisek (Ahti & Stenroos 2013). Zmíněný lišejník se mimo jiné liší tvorbou vyšších proliferujících podétií, která jsou u C. subcervicornis vzácná, nenápadná a nepravidelná.

Cladonia subcervicornis je jedním z charakteris­tických a často i dominantních druhů dutohlávek v pobřežních oblastech Evropy, kde většinou porůstá humus a mechorosty otevřených i více chráněných skalních výchozů. Sestupuje až do bezprostřední blízkosti mořského pobřeží. Ve vnitrozemí je však velmi vzácný a objev tohoto druhu ve střední Evropě, resp. v oblasti Českosaského Švýcarska na počátku nového tisíciletí (Palice et al. 2007), byl poměrně překvapivý. Vyskytuje se zde poměrně vzácně na víceméně exponovaných skalních ostrozích a hřebíncích, na místech s přirozeným výskytem borovice lesní. V této oblasti roste nejčastěji přímo na pískovcovém podkladu, méně často pak na tenké vrstvě humusu.

Literatura: Palice Z., Slavíková-Bayerová Š., Peksa O., Svoboda D. & Kučerová L. (2007): The lichen flora of the Bohemian Switzerland National Park (Czech Republic). – In: Härtel H., Cílek V., Herben T., Jackson A. & Williams R. B. [eds], Sandstone Landscapes, p. 200–204, Academia, Praha. Ahti T. & Stenroos S. (2013): Cladoniaceae. – In: Ahti T., Stenroos S. & Moberg R. [eds], Nordic Lichen Flora 5: 87–89. Burgaz A. R., Ahti T. & Pino-Bodas R. (2020): Mediterranean Cladoniaceae. – Sociedad Española de Liquenología (SEL), Madrid.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Cladoniaceae → Cladonia