Drobná algikolní nebo lichenikolní houba, charakteristická černými peritecii, která jsou v dospělosti otevřená a připomínají drobná apotecia, cca 0,1–0,15 mm v průměru. Od většiny druhů Epigloea ji lze rozeznat následující kombinací znaků: vřecka osmisporická, spory <15 µm dlouhé s jedním septem a bez apikálních šídlovitých výběžků. Podobný druh E. renitens se liší o něco většími peritecii a sporami.
Druh se vyskytuje na mikrobiálních krustách pokrývajících odumírající mechy, lišejníky, tlející dřevo a humus. Někdy bývá uváděn i jako parazit lišejníků (viz Czarnota & Hernik 2013). Jedná se o nejčastěji nacházeného zástupce rodu v ČR, kde roste v mikrobiálních společenstvech na půdě (například na odkalištích a výsypkách) a na mrtvém dřevě.
Literatura: Döbbeler P. (1984): Symbiosen zwischen Gallertalgen und Gallertpilzen der Gattung Epigloea (Ascomycetes) – In: H. Hertel & F. Oberwinkler [eds]: Beitrage zur Lichenologie. Festscrift J. Poelt, Beiheft zur Nova Hedwigia 79, J. Cramer, Vaduz, pp. 203–239. Czarnota P. & Hernik E. (2013): Notes on two lichenicolous Epigloea species from Central Europe – Acta Societatis Botanicorum Poloniae 82: 321–324.
taxonomické zařazení:Ascomycota → incertae sedis Ascomycota → Epigloeaceae → Epigloea
Počet záznamů: 19, z toho ověřených 19. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.