Hnědenka pohárková je charakteristická šedou až šedohnědou, korovitou, rozpraskanou až areolkovitou stélkou ohraničenou tmavou prvostélkou. U saxikolních populací se vzácně na stélce vyskytují také sorály. Tmavě hnědá až téměř černá apotecia produkují spory fazolovitého tvaru. Stélka obsahuje kyselinu fumarprotocetra­rovou (Pd+ červeně). Dle recentní studie (Zahradníková et al. 2017) bylo zjištěno, že rozlišovat sorediozní saxikolní a epifytické populace na úrovni variet či dokonce samostatného druhu je neopodstatněné.

Roste typicky na tvrdých, nepříliš exponovaných křemitých balvanech či skalách. Vzácnější epifytické formy pocházející z vlhkých horských pralesovitých porostů, kde obvykle porůstají hladkou kyselou borku buků. V Evropě je druh široce rozšířen od jižních boreálních oblastí po hory Středomoří. Jedná se o mírně oceánicky laděný lišejník. V ČR se vyskytuje spíše lokálně od nižších až po horské polohy. Častý je např. v Brdech, Hřebenech či v Podyjí.

Literatura: Zahradníková M., Tønsberg T. & Andersen H. (2017): The taxonomy of the lichen Fuscidea cyathoides (Fuscideaceae, Umbilicariomy­cetidae, Ascomycota) in Europe. – Lichenologist 49: 547–560.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Umbilicariales → Fuscideaceae → Fuscidea