Vzácný epifytický druh, v Evropě se suboceánickým rozšířením. Ve středoevropských podmínkách je udáván velmi vzácně z hustě zalesněných regionů a může být citlivý také na přílišné změny mikroklimatických podmínek a nedostatek vhodného substrátu. Tím jsou u nás staré buky s vyšším pH borky. Celkově má ale širší ekologickou amplitudu a v západní Evropě roste například i na větvích dřevin v otevřené krajině. V ČR je známý pouze ze tří lokalit starých lesů v Novohradských horách (Žofínský prales) a na Šumavě (Boubínský prales, Modrava). V terénu je prakticky neodlišitelný od druhu Gyalecta ophiospora, s nimž sdílí i podobné ekologické nároky.

Literatura: Svoboda D. [ed.] (2009): Zajímavé lichenologické nálezy V. – Bryonora 44: 39–40.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Ostropales → Gyalectaceae → Gyalecta