Suboceánický lišejník vlhkých pralesovitých porostů, preferující hladkou, avšak zpuchřelou, zevnitř zřejmě zvlhčovanou kůru buků. Tento substrát vzniká pravděpodobně kvůli metabolické činnosti hub (odumírající, houbami napadené stromy). V České republice se jedná o málo uváděný taxon, známý pouze ze Šumavy a z první poloviny minulého století rovněž z Beskyd (Vězda 1958). Naše exempláře se morfologií askospór (velikost, tvar, septace) blíží taxonu Gyalecta croatica Zahlbr. (cf. Vězda 1958) a neodpovídají popisu G. derivata s. str. v britské lišejníkové flóře (cf. Gilbert et al. 2009). Taxon G. croatica nicméně většina soudobých autorů neakceptuje. Recentní nálezy pocházejí pouze ze Šumavy, z nichž pouze jeden byl publikován (Palice 1998).

Literatura: Gilbert O.L., James P.W. & Woods R.G. (2009): Gyalecta Ach. (1808). – In: Smith C.W., Aptroot A., Coppins B.J., Fletcher A., Gilbert O.L., James P.W. & Wolseley P.A. (eds), The lichens of Great Britain and Ireland, p. 417–421, British Lichen Society, London. Palice Z. (1998): Lišejníky přirozených a polopřirozených lesních porostů na Šumavě: (1) Ždanidla. – Silva Gabreta 2: 53–58. Vězda A. (1958): Československé druhy rodu Gyalecta a Pachyphiale s klíčem a přehledem evropských druhů. – Sborník Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně 1958/1: 21–56.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Ostropales → Gyalectaceae → Gyalecta