Gyalecta herculina (Rehm) Baloch, Lumbsch & Wedin

kryptovka

Tento význačný epifytický druh bučin, svého času dokonce považovaný za karpatský endemit, je rozšířen rovněž v zalesněných oblastech Alp a Kavkazu. Od nás je známý pouze z historických sběrů J. Suzy z první poloviny 20. století z pralesovitých bučin na pěti lokalitách v Moravskoslezských Beskydech (Radhošť, Kněhyně, Lysá hora) a v Bílých Karpatech (Javořina, Velký Lopeník; Suza 1944). Lišejník porůstá téměř výhradně báze a exponované kořeny buků, výjimečně i jiných dřevin, a je zřejmě velmi náročný na stabilní klimatické podmínky, ale také na vhodnou substrátovou nabídku (kromě exponovaných kořenových náběhů roste také na zpuchřelé borce starších stromů). Zcela výjimečný je přechod na pískovcové skály (Suza 1944). Jeho výrazný ústup lze připsat na vrub např. fragmentaci a změně struktury lesních porostů a také znečistění ovzduší. Dříve byl např. uváděný ze zachovalejších bučin téměř celého Slovenska, z nichž je dnes známý pouze v jejich východní části z oblasti východních Polonin a Vihorlatu.

Literatura: Suza J. (1944): O povaze výskytu a rozšíření některých epifytických lišejníků v Karpatech. − Věstník Královské české společnosti nauk 1943/12: 1−59.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Ostropales Gyalectaceae Gyalecta

nejčastější synonyma:Belonia herculina
ohrožení:RE – vyhynulý

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 0, z toho ověřených 0. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2021