Vzácnější obojživelný lišejník s hladkou, narůžovělou, béžovou až oranžovou stélkou a zanořenými apotecii, většinou tmavšími než stélka. Od podobného druhu I. odora se liší mimo jiné fotobiontem rodu Asterochloris, absencí olivového zbarvení v apoteciích, většími rozměry hymenia a spor.

Roste na zaplavovaných silikátových kamenech a skalách na březích potoků a řek s čistou vodou, především na horních tocích ve vyšších polohách, v severní Evropě také na březích jezer. Místy může tvořit dominantu a je charakteristickým druhem společenstev obojživelných lišejníků na silikátech. V Evropě je široce rozšířen od arktických oblastí po horské oblasti submediteránnu. Na našem území se vyskytuje převážně v pohraničních pohořích, zatímco ve vnitrozemí je vzácný.

Je zajímavostí, že z Obřího dolu v Krkonoších byl popsán druh Ionaspis hyalocarpa, zároveň spolu s varietou colorata (Eitner 1911). Oba tyto taxony jsou v současnosti považovány za synonyma I. lacustris.

Literatura: Eitner E. (1911): Dritten Nachtrag zur schlesischen Flechtenflora. – Jahresbericht der Schlesischen Gesellschaft für Vaterländische Kultur, Abt. Zool.-Bot., Breslau, 88: 20–60.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Hymeneliales → Hymeneliaceae → Ionaspis