Málo známý epifytický druh popsaný z Jezerní slatě na Šumavě, kde rostl na dřevě a borce větví smrku v rašelinném lese (Vězda 1999). Podle molekulárních dat nepatří do rodu Lecania s. str., ale spíše do rodu Bilimbia s. l. (Reese Næsborg et al. 2007). Druh tvoří šedobílou, rozpraskaně areolovitou leprózní stélku s kaštanově hnědými apotecii s jednobuněčnými, vzácně dvoubuněčnými, protáhle elipsovitými sporami. Jeho celkové rozšíření je málo známé. Publikován byl dosud mimo ČR jen z Finska (Myllys & Launis 2018). Podle databáze GBIF existují údaje také ze Skandinávie.

Literatura: Myllys L. & Launis A. (2018): Additions to the diversity of lichens and lichenicolous fungi living on decaying wood in Finland. – Graphis Scripta 30: 78–87. Reese Næsborg R., Ekman S. & Tibell L. (2007): Molecular phylogeny of the genus Lecania (Ramalinaceae, lichenized Ascomycota) – Mycological Research 111: 581–591. Vězda A. (1999): Lichenes rariores exsiccati. Fasciculus 39 (numeris 381–390). – Brno.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Ramalinaceae → Lecania