Saxikolní druh velmi podobný Lecania sylvestris. U obou druhů záhy mizí stélkový okraj apotecií a liší se především ve výběru substrátu a vyvinutostí stélky. Lecania sylvestris je striktně vápnomilný druh se zanořenou nebo tenkou zrnitou stélkou, zatímco L. hutchinsiae roste na silikátových, někdy i vápníkem obohacených horninách a stélku má vyvinutou, souvislou až areolovitou. Jejich rozlišování však může být někdy obtížné a určovací znaky se mezi autory mírně liší (viz komentář v Malíček & Vondrák 2018). Dle předběžných molekulárních dat (Reese Næsborg et al. 2007) se jedná o vyhraněné, a dokonce blízce nepříbuzné druhy. L. hutchinsiae je převážně západoevropský druh a ve střední Evropě je nalézán jen vzácně. Z ČR byl poprvé publikován poměrně nedávno z Orlických hor (van den Boom & Palice 2006) a následně nalezen na několika dalších lokalitách.

Literatura: Malíček J. & Vondrák J. (2018): Lišejníky chráněných území Ralsko a Vranovské skály (severní Čechy). – Bryonora 62: 1–23. Reese Næsborg R., Ekman S. & Tibell L. (2007): Molecular phylogeny of the genus Lecania (Ramalinaceae, lichenized Ascomycota) – Mycological Research 111: 581–591. van den Boom P. P. G. and Palice Z. (2006): Some interesting lichens and lichenicolous fungi from the Czech Republic. – Czech Mycology 58: 105–116.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Ramalinaceae → Lecania