Málo známý saxikolní druh charakteristický černými ojíněnými apotecii se stélkovým okrajem z tlustostěnných síťnatých hyf a se čtyřbuněčnými, poměrně širokými (4–5 μm) sporami s tupými konci. Roste na kolmých až převislých vápencových skalách, ale i na vápnitých synantropních stanovištích (např. omítky zdí) od nížin do hor. V Evropě je rozšířen roztroušeně od Středomoří po mírný pás. Z našeho území pochází řada historických údajů, které však vyžadují revizi. Např. Suzův sběr z Třebíče, vydaný pod tímto jménem jako exsikát (Suza 1932), byl revidován jako L. coeruleorubella (Mayrhofer 1988). Podobně i Vězdův sběr ze zdi Náměšťské obory vydaný v exsikátu (Vězda 1957) byl revidován jako L. suavis (Mayrhofer 1988). Recentní nálezy téměř chybějí.

Literatura: Mayrhofer M. (1988): Studien über die saxicolen Arten der Flechtengattung Lecania in Europa II. Lecania s. str. – Bibliotheca Lichenologica 28: 1–133. Suza J. (1932): Lichenes Bohemoslovakiae exsiccati. Fasciculus VII. Decades 19–21. – Brno, 4 pp. [Schedae no. 181–210] Vězda A. (1957): Lichenes bohemoslovakie exsiccati. Fasciculus I.–V. Decades 1–15. – Brno, 40 pp. [Schedae no. 1–150]

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Ramalinaceae → Lecania