Lecania prasinoides Elenkin

hůlkovka

Málo známý druh charakteristický světlými, za mokra průsvitnými apotecii, neztloustlými konci parafýz a úzce elipsovitými, dvoubuněčnými sporami. Od ostatních našich zástupců rodu se však liší především ekologií. Roste epifyticky na vlhkých stanovištích, např. na zaplavovaných kořenových nábězích a bázích stromů (hlavně olše, jasan a topol) na březích řek a potoků v nižších polohách. Jeho celkové rozšíření v Evropě je zatím málo známé, jelikož byl v minulosti částečně přehlížen. Dosavadní údaje pocházejí z východní, střední a severní Evropy. Z našeho území je historicky znám pouze z jediné lokality z topolu černého v údolí Mlýnského (dnes Račického) potoka u Rouchovan na jihozápadní Moravě, odkud byl vydán Vězdou jako exsikát (Vězda 1972). Další ojedinělé nálezy z našeho území pocházejí až z nového tisíciletí.

Literatura: Vězda A. (1972): Lichenes selecti exsiccati, editi ab Instituto botanico Academiae Scientiarum Čechoslovacae, Průhonice prope Pragam, Fasciculus XLII.–XLIV. (no. 1026–1100). – 32 p., Brno.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Lecanorales Ramalinaceae Lecania



Červený seznam (Liška & Palice 2010):DD – nedostatek dat
Červený seznam (Malíček 2023):C1 – kriticky ohrožený

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 6, z toho ověřených 6. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
údaje bez datace
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2024