U nás pravděpodobně částečně přehlížený saxikolní druh se čtyřbuněčnými sporami a lekanorovitým excipulem, dříve zaměňovaný za L. nylanderiana. Podle Mayrhoferové (1988) se jedná o nejhojnější saxikolní druh rodu se čtyřbuněčnými sporami. Od L. nylanderiana se liší mimo jiné zašpičatělými konci spor a paraplektenchymatickým stélkovým okrajem apotecií. Najdeme ho jak na kolmých až převislých vápnitých skalách, tak na antropogenních substrátech (např. malta zdí) od nížin do hor. V Evropě je široce rozšířený od Středomoří po severní Evropu. Z našeho území pochází jediný publikovaný historický doklad ze zdi obory u Náměště nad Oslavou, vydaný jako exsikát Vězdou (1957) pod jménem L. nylanderiana a revidovaný Mayrhoferovou (1988). Recentně byl druh publikován z Hrubého Jeseníku a Orlických hor (Halda 2009).

Literatura: Halda J. P. (2009): Lichens of the Břidličná Nature Reserve and the Zadní hutisko Nature Monument in the Hrubý Jeseník Mts. (Czech Republic). – Acta musei richnoviensis (sect. natur.) 16: 57–80. Mayrhofer M. (1988): Studien über die saxicolen Arten der Flechtengattung Lecania in Europa II. Lecania s. str. – Bibliotheca Lichenologica 28: 1–133. Vězda A. (1957): Lichenes bohemoslovakie exsiccati. Fasciculus I.–V. Decades 1–15. – Brno, 40 pp. [Schedae no. 1–150]

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Ramalinaceae → Lecania