Lecidea albofuscescens je extrémně vzácným, horským, boreálním epifytickým druhem, vyžadujícím stabilní vlhkostní podmínky a zřejmě také lesy pralesovitého charakteru. Vyskytuje se na hladké kůře listnáčů i jehličnanů, často ve společenstvech se zástupci rodu Biatora, ve střední Evropě v horských jedlobučinách a bukosmrkových lesích. Z ČR existuje pouze jediný historický údaj od vodopádu Jedlové z Jizerských hor ze zastíněné kůry buku (Nádvorník 1961), kde se však jeho výskyt nepodařilo recentně ověřit. Druh je tedy v současnosti na území ČR nezvěstný a možná i vyhynulý. Teoreticky by mohl být objeven v přirozených pralesovitých porostech na Šumavě, protože je znám pouze několik kilometrů za českou hranicí, z německé části z oblasti Roklanského jezera (Printzen et al. 2002).

Literatura: Nádvorník J. (1961): Příspěvky k lišejníkovému rodu Lecidea (Ach.) Th.Fr. v ČSSR. – Preslia 33: 308–314. Printzen C., Halda J., Palice Z. & Tønsberg T. (2002): New and interesting lichen record from old-growth forest stands in the German National Park Bayerischer Wald. – Nova Hedwigia 74: 25–49.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Lecideaceae → Lecidea