Horský až vysokohorský, arkto-alpinský, u nás vzácně uváděný druh s výrazně černými, přisedlými plodnicemi, které mívají často masivní zvlněný okraj. Typickým stanovištěm jsou kyselé, nízké, v zemi polozanořené kameny v otevřených, větru exponovaných místech horské krajiny. Lišejník je rozpoznatelný především mikroskopicky, a to charakterem excipula. To je tvořeno tenkými větvenými a zesíťovanými hyfami (vidět po aplikaci KOH), a také tvarem (podlouhle válcovité) a velikostí askospor (Hertel 1995). Stélka bývá různě vyvinuta a některé naše exempláře se blíží svou abnormálně vyvinutou stélkou málo známému taxonu L. sauteri. Ten je udáván pouze z typové lokality z převisů alpinského stupně rakouských Alp. Není však vyloučené, že se v tomto případě jedná pouze o stanovištní modifikaci (Hertel 1995).

Z ČR byl lišejník zatím publikován pouze v rámci sociologických prací – bez bližší specifikace z Králického Sněžníku (Klement 1956) a s určitou nejistotou z Obřího dolu a Malého Šišáku v Krkonoších (Wirth 1972, jako Lecidea cf. auriculata). Několik recentních nepublikovaných údajů pochází také z Krkonoš a ze Šumavy.

Literatura: Klement O. (1956): Zur Flechtenvegetation des Glatzer Schneeberges. – Přírodovědný sborník Ostravského kraje 17: 196–212. Wirth V. (1972): Die Silikatflechten-Gemeinschaften im ausseralpinen Zentraleuropa. – Dissertationes Botanicae 17: 1–306. Hertel H. (1995): Schlüssel für die Arten der Flechtenfamilie Lecideaceae in Europa. – Bibliotheca Lichenologica 58: 137–180.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Lecideaceae → Lecidea