Lecidea commaculans Nyl.

šálečka skvrnitá

Horský skalní druh vzhledově připomínající svými konvexními apotecii s redukovaným okrajem zástupce rodu Micarea. Díky několika unikátním charakteristikám v anatomické stavbě plodnic je zřejmé, že nepatří do rodu Lecidea s.str. Lišejník je poměrně dobře rozpoznatelný mikroskopicky. Tvoří nápadný, vínově červený až purpurový pigment v hypoteciu, který se ještě zvýrazňuje přidáním KOH. Navíc tvoří výrazné, uhlově černé, ohraničené epihymenium. Parafýzy a excipulární hyfy se bohatě větví, ale jsou nápadné především po působení KOH díky širokému rosolovitému obalu. Jeho 1(-2) buněčné drobné askospory mají často nepravidelný, v náznacích zvonkovitý tvar.

Lišejník porůstá různé typy kyselých silikátových skal včetně vulkanitů a vyskytuje se zejména v horských polohách v chladných sutích, skalnatých horských údolích i na otevřených skalních výchozech. Preferuje ale chráněná vlhčí mikrostanoviště. Může porůstat horizontální i převislé plochy kamenů, balvanů a skalek. Např. na sutích byl sbírán na nízko ležících menších kamenech v prohlubních či na převislých plochách větších balvanů. Na našem území začal být rozpoznáván relativně nedávno (Palice 1999). I když se evidentně jedná o poměrně vzácný lišejník reliktních typů stanovišť, na vhodných biotopech může patřit k snadno přehlédnutelným druhům a lze předpokládat, že počet lokalit v budoucnu bude mírně narůstat.

Literatura: Palice Z. (1999): New and noteworthy records of lichens in the Czech Republic. – Preslia 71: 289–336.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Lecanorales Lecideaceae Lecidea


ohrožení:VU – zranitelný

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 10, z toho ověřených 8. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2021