Lišejník je charakteristický nenápadnou tenkou stélkou a červenohnědými až hnědými, na bázi zaškrcenými apotécii, obsahujícími drobné elipsoidní až fusiformní askospory. Na řezu plodnic jsou charakteristické drobné červenohnědé granulky v epihymeniu a excipulu, které jsou nerozpustné v KOH (Wirth et al. 2013). V ČR se jedná o vzácnou epifytickou šálečku, z našeho území známou historicky pouze ze tří lokalit z přelomu 19. a 20. století, a to ze starých bučin na Radhošti v Beskydech (Spitzner 1897) a v masivu Žákovy hory ve Žďárských vrších (Kovář 1906, 1909). Současné nálezy pocházejí zejména z prosvětlených suťových lesů a koncentrují se především na Šumavu. Recentně byl druh u nás sbírán většinou na subneutrální borce listnáčů, jakou mají např. javor mléč či jilm horský.

Literatura: Spitzner V. (1897): Druhý příspěvek ku květeně lišejníků moravsko-slezských. – Výroční zpráva Zemské Vyšší Realné Školy v Prostějově 1896/97: 21–32. Kovář F. (1906): Příspěvek ku květeně lišejníků v krajině žďárské na Moravě. – Věstník Klubu přírodovědného v Prostějově 8: 55–68. Kovář F. (1909): Vegetační poměry v krajině žďárské. – Žďárský obzor, Žďár na Moravě. Wirth V., Hauck M. & Schultz M. (2013): Die Flechten Deutschlands. – Ulmer, Stuttgart.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Lecideaceae → Lecidea