Oceánicky laděný zástupce rodu Lecidea s. lat. s dosud nevyjasněným fylogenetickým postavením, habituálně připomínající druhy z dříve široce pojímaného rodu Aspicilia. Od nich se však liší mikroskopicky tmavým hypotéciem. Lecidea phaeops je charakterizována světlou šedavou rozpraskanou (rimosní) stélkou a černými zanořenými apotécii, která často nejsou zcela pravidelně okrouhlá a mohou mít vlivem komprese okolní stélky zčásti téměř hranaté okraje. Typická je také přítomnost atranorinu a psoromové kyseliny ve stélce (Pd+ výrazně žlutá/žlutooranžová bodová reakce).

V Evropě se druh vyskytuje v klimaticky mírnějších oblastech západní části kontinentu včetně Skandinávie, ale není již znám např. z Alp. Vyžaduje stálejší mikroklimatické podmínky a roste tedy na humidnějších, občasně zaplavovaných místech či na víceméně trvale vlhkých biotopech v sutích. Porůstá silikátové, mírně bazické skalky a balvany. Donedávna jediný známý doklad z ČR z karu Velké kotliny v Hrubém Jeseníku (Kovář 1909) byl revizí materiálu potvrzen při příležitosti recentního objevu tohoto druhu na tefritových sutích na Ralsku (Malíček & Vondrák 2018).

Literatura: Kovář F. (1909): Třetí příspěvek ku květeně lišejníků moravských. – Věstník Klubu Přírodovědců v Prostějově 11: 55–99. Malíček J. & Vondrák J. (2018): Lišejníky chráněných území Ralsko a Vranovské skály (severní Čechy). – Bryonora 62: 1–23.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Lecideaceae → Lecidea