Bohatě plodící druh šálečky s černými, málo či neojíněnými apotécii a neamyloidní dření, rostoucí obvykle na nízkých silikátových kamenech, balvanech, případně i skalkách na vlhčích mikrostanovištích s dlouhodobější sněhovou pokrývkou a během dne dlouho vytrvávající rosou. Optimum nachází ve vyšších polohách, kde je u nás patrně nejhojnějším zástupce rodu Lecidea s. str.

Charakteristickou substancí ve stélce je planaová kyselina a její derivát 4-O-demethylplanaová kyselina. Tento chemosyndrom sdílí s druhem L. lithophila, s nimž může růst na stejných stanovištích. Podle klíčů (Hertel 1995, 2009) se tyto druhy liší především v pigmentaci plodnic, šířce askospor a vyvinutosti stélky. V praxi však některé z těchto znaků nemusí být tak jednoznačné (např. charakter stélky a rozměry askospór).

V nejvyšších pohořích našeho území je možné očekávat také výskyt příbuzného druhu L. laboriosa Müll. Arg., který se od svých příbuzných odlišuje především velmi úzkými askosporami (široké maximálně 3,7 μm) a absencí planaové kyseliny (přítomen je pouze její derivát 4-O-demethylplanaová kyselina; Hertel 2009).

Literatura: Hertel H. (1995): Schlüssel für die Arten der Flechtenfamilie Lecideaceae in Europa. – Bibliotheca Lichenologica 58: 137–180. Hertel H. (2009): A new key to cryptothalline species of the genus Lecidea (Lecanorales). ‒ Bibliotheca Lichenologica 99: 185‒204.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Lecideaceae → Lecidea