Možná nejlépe poznatelná česká prášenka, která se vyznačuje žlutavou, poměrně silnou a jasně ohraničenou stélkou. Jejím typickým stanovištěm jsou kyselé silikátové skály, specificky jejich kolmé a převislé plochy. Zvláště v místech hojného výskytu pak přechází i na báze stromů s kyselou borkou, např. duby a borovice. Tento celosvětově rozšířený druh je hojný v Evropě i v ČR, kde ho potkáme po celém území od nížin do hor.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Stereocaulaceae → Lepraria