Drobný, šedohnědý až černý cyanolišejník s krátkými cylindrickými laloky, hluboko dřípenými do tenkých korálovitých výběžků, takže stélky mají charakter drobných keříčků. Je vázán na společenstva mechů na vápnitých a bazických silikátových skalách, vápnité půdě a borku stromů. Výskyty na skalách a půdě jsou roztroušeny na několika lokalitách v ČR (Týnčanský kras, Moravský kras, Horažďovicko, hadce u Raškova, Podyjí, Prokopské údolí v Praze, České středohoří). Epifytické výskyty jsou známy především na bázích kmenů a na kořenech starých stromů se subneutrální kůrou (např. jasany, javory kleny), často rostoucích na bazických horninách. Lišejník preferuje světlá stanoviště a v nižších polohách je typický pro skalní lesostepi, světlé doubravy a rozvolněné suťové lesy. Známých epifytických výskytů v nižších polohách je velmi málo (např. údolí Dyje u Bítova, NPR Týřov na Křivoklátsku). Vyskytuje se i v horách (Šumava, Novohradské hory), kde na vhodných stanovištích (např. v karech) vystupuje do výšek nad 1000 metrů.

Exempláře z mechorostů na skalách či půdě na rozdíl od těch epifytických zpravidla tvoří méně kompaktní a více větvené stélky. Mohou tak připomínat např. začínající stélky druhu Polychidium muscicola, který se vzácně může vyskytovat na podobných stanovištích.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Peltigerales → Collemataceae → Leptogium