Loxospora elatina (Ach.) A. Massal.

krevnatec vyvýšený

Morfologicky se tento lišejník vyznačuje bradavičnatou stélkou a postupně splývajícími sorály, které u dobře vyvinutých exemplářů pokrývají téměř celou stélku. Bradavice mohou připomínat hrubé izidie. Sorédie se vyvíjejí primárně na jejich vrcholech. To jsou hlavní rozdíly oproti příbuznému a chemicky totožnému druhu L. chloropolia (Ptach-Styn et al. 2024).

Převážně boreálně-montánní epifytický lišejník, jehož těžištěm rozšíření jsou v ČR přirozené lesní porosty podhorských a horských poloh. Na vlhkostně příznivých lokalitách může růst i v hospodářských lesích. Nejčastěji se vyskytuje na kyselejší borce buků a smrků. Častý bývá např. v pralesovitých bučinách, podmáčených smrčinách, ale i rašelinných borech. Vlivem kyselých dešťů zřejmě z některých oblastí vymizel a následkem acidifikace se částečně přesunul z jehličnatých dřevin na listnaté. Aktuálně je hojnější pouze na Šumavě a v Novohradských horách.

Literatura: Ptach-Styn Ł., Guzow-Krzemińska B., Lendemer J. C., Tønsberg T. & Kukwa M. (2024): Phylogeny of the genus Loxospora s.l. (Sarrameanales, Lecanoromycetes, Ascomycota), with Chicitaea gen. nov. and five new combinations in Chicitaea and Loxospora. – MycoKeys 102: 155–181.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Sarrameanales Sarrameanaceae Loxospora



Červený seznam (Liška & Palice 2010):VU – zranitelný

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 113, z toho ověřených 113. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
údaje bez datace
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2024