Massalongia carnosa (Dicks.) Körb.

mnohoklanek libovinatý

Cyanolišejník s hnědou, drobně lupenitou stélkou, která na okrajích nese izidiózní výrůstky. Vzhledově připomíná druh Fuscopannaria praetermissa, s kterým byl v minulosti nejčastěji zaměňovaný, avšak Massalongia carnosa je spíše acidofilní lišejník a má také jinou ekologii. Jørgensen (1978) poskytuje přehlednou tabulku s morfologickými rozdíly mezi dvěma zmíněnými taxony.

Stélky Massalongia carnosa se typicky vyskytují na trvale humidních stanovištích, nejčastěji polozanořené v mechu na kyselých balvanech s vrstvou humusu (např. balvany v širších řečištích horních toků) a také na mechatých skalách s prosakující vodou. Výjimečný je pak výskyt na mechatých bázích stromů. Jedná se o arkto- až boreálně-montánní lišejník, rozšířený pouze na severní polokouli (Jørgensen et al. 2019). V České republice byl tento citlivý druh uváděný zejména ze sudetských pohoří a jednou ze Šumavy, odkud byl z údolí Vydry naposledy doložen J. Suzou (Suza 1936). Nyní se u nás jedná zřejmě o vyhynulý lišejník.

Literatura: Jørgensen P.M. (1978): The lichen family Pannariaceae in Europe. – Opera Botanica 45: 1–124. Jørgensen P.M., Andersen H.L. & Elvebakk A. (2019): The genus Massalongia (lichenised ascomycetae) in the Southern Hemisphere. – MycoKeys 60: 125–140. Suza J. (1936): Doplňky k rozšíření lišejníků v Čechách. Část III. – Časopis Národního musea 110: 107–113.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Peltigerales Massalongiaceae Massalongia


ohrožení:RE – vyhynulý

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 0, z toho ověřených 0. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2021