Sticta sylvatica (Huds.) Ach.

laločník lesní

Tento cyanolišejník může být snadno zaměněn s některými dalšími zástupci rodu z okruhu S. fuliginosa. Jeho ekologické preference mají výrazně oceanický charakter. V kontinentálnějších oblastech Evropy je tak vázán na vlhká mikrostanoviště ve srážkově bohatých oblastech. Roste na mechatých kmenech starých stromů a mechatých skalách. Ve střední Evropě je aktuálně velmi vzácný, a to především kvůli extrémní náročnosti na konstantně humidní mikroklima a citlivosti k znečištění ovzduší. Poslední údaje z naší republiky pocházejí z vlhkých hadcových skal od Raškova z Nízkého Jeseníku (Suza 1922) a z karu Černého jezera na Šumavě – Jezerní stěny, kde druh rostl jako epifyt (Hilitzer 1926). Laločník lesní byl dříve uváděný také např. z Krkonoš, Hrubého Jeseníku a od Tišnova.

Literatura: Suza J. (1922): Pátý příspěvek k lichenologii Moravy. (Addenda ad lichenographiam Moraviae. Pars V). – Sborník Klubu přírodovědců, Brno 4: 13–20. Hilitzer A. (1926): Addenda ad lichenographiam Bohemiae. Series II. – Acta Botanica Bohemica 5: 42–51. Černohorský Z., Nádvorník J. & Servít M. (1956): Klíč k určování lišejníků ČSR. I. díl. – Nakladatelství ČSAV, Praha.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Peltigerales Lobariaceae Sticta


ohrožení:RE – vyhynulý

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 0, z toho ověřených 0. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2021