Převážně boreální druh terčovky, který dříve nebyl rozlišován od velmi podobné M. olivacea. Liší se od ní mimo jiné menší stélkou i apotecii, která se vyskytují až k okrajům stélky, a trochu menšími sporami (6–7 × 10–13 µm). Částečně se odlišuje i ekologií. Roste spíše na méně kyselé borce vrb a olší, ale může růst i na břízách společně s M. olivacea. Ve střední Evropě se vyskytuje velmi vzácně od horského po alpinský stupeň, na vrchovištích a na keřících nad hranicí lesa. Historické rozšíření v České republice je téměř neznámé a vyžaduje revizi herbářových dokladů M. olivacea, případně i ostatních zástupců rodů Melanelixia a Melanohalea tvořících apotecia. V herbářích bude možná více zastoupena než M. olivacea, jak napovídá revize z německého území (Wirth & Türk 1973). Jediné ověřené doklady z našeho území pocházejí z bříz od Kvildy na Šumavě. V současné době je tento lišejník v ČR považován za vyhynulý.

Literatura: Ahti T. (1966): Parmelia olivacea and the allied non-isidiate and non-sorediate corticolous lichens in the northern hemisphere. – Acta Botanica Fennica 70: 1–68. Wirth V. & Türk R. (1973): Über Standort Verbreitung und Soziologie der borealen Flechten Cetraria sepincola (Ehrh.) Ach. und Parmelia olivacea s. ampl. in Mitteleuropa. – Veröffentlichungen der Landesstelle für Naturschutz und Landschaftspflege Baden-Württemberg 41: 88–117.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Melanohalea