Tento nenápadný druh bývá často nalézán pouze v pyknidiálním stádiu, bez apotécií. Morfologicko-anatomicky se jen velmi obtížně odlišuje od podobných, převážně anamorfních druhů (např. M. nigella a M. osloensis). Pro M. botryoides je však typická ± zelená stélka a často větvené pyknidy; u plodných položek navíc k určení pomáhají delší askospory (8–13 × 2,5–4 μm), které bývají často i dvoubuněčné.
Jde o široce rozšířený lišejník, rostoucí nejčastěji na kyselých silikátových skalách a na odumírajících saxikolních mechorostech, vzácně také na tlejícím dřevě. Patří k nejvíce stín tolerantním lišejníkům vůbec a dokáže přežívat i na místech, kde už nerostou ani stínomilní zástupci rodu Lepraria. Na vlhkých a zastíněných mikrostanovištích může lokálně patřit k dominantním lišejníkům. Velmi hojně se vyskytuje například v severočeských pískovcových městech, častý je však i ve všech našich pohořích.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Pilocarpaceae → Micarea
Počet záznamů: 139, z toho ověřených 53. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.