Široce rozšířený mikrolišejník, rostoucí nejčastěji na kyselých skalách a odumírajících mechorostech na nich. Hojně přechází také na kůru (obvykle na báze jehličnanů), vyčnívající kořeny či dřevo. Patří k nejvíce tolerantním lišejníkům vůči zastínění vůbec a může růst i v místech, kde již nerostou ani stín-tolerující zástupci rodu Lepraria. Lišejník je také tolerantní vůči intenzivnímu lesnímu hospodaření a vyskytuje se i ve stinných typech kulturních lesů. Na vlhkých a velmi stinných mikrostanovištích může lokálně patřit k dominantním druhům lišejníků. Velmi rozšířený je např. v severočeských pískovcových městech, ale častý je také ve všech našich pohořích. V nižších polohách upřednostňuje zalesněná údolí.

Druh je nacházen většinou jen v pyknidiálním stádiu bez apotécií. Epifytické a mnohé lignikolní formy tohoto taxonu se morfologicky mírně liší od typických saxikolních populací. Dle našich velmi předběžných výsledků se jedná o dosud nepopsaný či alespoň nerozlišovaný ta­xon.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Pilocarpaceae → Micarea