Nedávno popsaný a zřejmě z velké části přehlížený taxon ze skupiny M. micrococca agg., který podobně jako jemu příbuzné druhy může růst epifyticky i epixylicky. Lišejník byl od nás vydán A. Vězdou v exsikátu z Českomoravské vrchoviny, rostoucí na větvičkách smrků (A. Vězda: Lich. sel. exsicc. n 1467; Vězda 1977, jako M. prasina). Na to upozornili ruští autoři na základě studia herbářových dokladů (Konoreva et al. 2019). Tento lišejník má adnátní, tj. „knoflíkovité“ (pouze uprostřed přirostlá) apotécia, podobně jako je tomu u příbuzných taxonů M. byssacea a M. laeta, avšak liší se kombinací znaků v charakteru stélky, šířky askospor a případně i barvy apotécií (Launis et al. 2019). Část dokladů dříve publikovaná jako M. micrococca by mohla náležet právě tomuto taxonu. Objektivnější obrázek o jeho četnosti a dalších nově rozpoznávaných druhů z této skupiny u nás však budeme moci získat až průběžnou revizí materiálu z herbářů a novým terénním výzkumem.

Literatura: Launis A., Pykälä J., van den Boom P. P. G., Sérusiaux E. & Myllys L. (2019): Four new epiphytic species in the Micarea prasina group from Europe. – Lichenologist 51: 7–25. Konoreva L., Chesnokov S., Kuznetsova E. & Stepanchikova I. (2019): Remarkable records of Micarea from the Russian Far East and significant extension of Micarea laeta and M. microareolata range. – Botanica 25: 186–201. Vězda A. (1977): Lichenes selecti exsiccati, editi ab Instituto botanico Academiae Scientiarum Čechoslovacae, Průhonice prope Pragam. Fasc. LIX. (no. 1451−1475). − Brno.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Pilocarpaceae → Micarea