Tato houboplodka se velmi podobná běžnějšímu a známějšímu zástupci tohoto rodu – Mycoblastus sanguinarius. Od toho se liší absencí červeného pigmentu v apoteciích i stélce, převážně dvousporickými vřecky, menšími askosporami a sekundárními metabolity (atranorin, planaic acid, v sorálech navíc kyselina usnová). Vzácnější sorediózní formy mají žluté sorály díky kyselině usnové.
Mycoblastus affinis je lišejníkem kyselé borky jehličnanů a břízy v horských lesích. Vzácně se nachází také na dřevě a silikátových skalách. Jeho rozšíření má převážně boreálně-montánní charakter. Ve střední Evropě se objevuje roztroušeně ve vyšších polohách (zpravidla nad 1000 m n. m.). Na našem území byl zaznamenán na Šumavě, v Krkonoších a Hrubém Jeseníku. Většina údajů pochází z borky smrku ve starých horských smrčinách.
Sorediózní formy sorály jsou tradičně uváděny pod jménem M. alpinus. Molekulárně však nejsou samostatným druhem (Spribille et al. 2011), ale pouze vegetativně se rozmnožujícím typem. Protože se jedná o funkčně odlišné entity, které málokdy tvoří přechodné formy, zachováváme je v rámci tohoto separátně pod samostatnými jmény.
Literatura: Wirth V., Hauck M. & Schultz M. (2013): Die Flechten Deutschlands. – Ulmer, Stuttgart. Spribille T., Klug B. & Mayrhofer H. (2011): A phylogenetic analysis of the boreal lichen Mycoblastus sanguinarius (Mycoblastaceae, lichenized Ascomycota) reveals cryptic clades correlated with fatty acid profiles. – Molecular Phylogenetics and Evolution 59: 603–614.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Tephromelataceae → Mycoblastus
Počet záznamů: 41, z toho ověřených 40. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.