Převážně epifytický lišejník s výraznou preferencí k osluněným a na živiny bohatým stanovištím. Typicky se vyskytuje na hladké kůře mladých kmenů a větví listnáčů (např. jasanů a osik). Může růst i na prašných a eutrofizovaných místech. Výjimečně je nacházen také na obohacených kamenech s pionýrskými společenstvy lišejníků (typicky na povrchových vyvřelinách) a opracovaném dřevě. V Evropě je zřejmě hojným, ale částečně přehlíženým druhem. V České republice je aktuálně běžný na většině území. Historické údaje ale chybějí. Mimo to, že byl pravděpodobně zaměňován s dalšími zástupci rodu, tak lze očekávat jeho vzácný výskyt v druhé polovině 20. století, tj. v období nejsilnějších kyselých dešťů. U forem se světlým okrajem apotécií je v terénu často velmi obtížné odlišit druh od podobného taxonu M. sambuci.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Lecanoraceae → Myriolecis