Stélka M. hilitzeri je tvořena areolami širokými (1,0–)1,5–2,0(–4,0) mm s 1–4, při dělení areol až deseti apotecii. Povrch je světle hnědý, někdy téměř oranžový. Apothecia jsou zpočátku ponořená a dorůstají šířky až 0,5 mm. Parathecium je nezřetelné, 15–30 µm široké, později vytváří prstenec kolem ponořených apotecií, která se mohou stát vyvýšenými; jejich okraj má stejnou barvu jako stélka nebo je až černý. Sekundární metabolity chybějí.
Myriospora hilitzeri byla v roce 2026 popsána z České republiky, kde je místy hojná, například v Hrubém Jeseníku. Typovou lokalitou je Červená hora. Dále je uváděna z Německa a Itálie. Roste na nevápnitých horninách, včetně hornin bohatých na železo, a často byla sbírána na vertikálních a převislých skalních plochách.
Kvůli velkým, neděleným areolám obsahujícím početná ponořená apotecia byla u nás dříve určována například jako M. myochroa bez kyseliny norstiktové. Exempláře se světle hnědou až téměř oranžovou stélkou a drobnými ponořenými apotecii byly rovněž chybně uváděny jako M. tangerina. Exempláře s vyvýšenými apotecii byly příležitostně chybně určovány jako mladé M. scabrida. Dalším velmi podobným druhem je M. macrophylla, která se liší velkými šupinami (4–10 mm oproti 1,5–2 mm) s větším počtem apotecií (10–20 oproti ≤10).
Literatura: Knudsen, K., Pušová T., Kocourková J. & Kondrysová E. (2026): Two new species of Myriospora (Lecanoromycetes, Acarosporomycetidae, Acarosporales, Acarosporaceae) from Europe, one last observed in 1925. – MycoKeys 139: 73–87.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Acarosporales → Acarosporaceae → Myriospora
Výskyt v Česku
Počet záznamů: 5, z toho ověřených 4. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.