Tento primárně boreální epifytický taxon se u nás vyskytuje zejména v horských jehličnatých lesích a na rašeliništích, obvykle jako sterilní sorediosní povlaky na borce a dřevu jehličnanů, někdy i bříz a výjimečně jiných listnáčů s kyselou borkou. Tento druh vytváří obvykle ohraničené sorály, které postupem času mohou splývat na lesklé, poměrně tlusté stélce. Nejsnáze je tento taxon zaměnitelný za příbuzný druh O. microstictoides, který je však obvykle souvisle sorediosní. Nicméně u obou taxonů existují i přechodné typy a sterilní položky je vhodné ověřovat chemicky pomocí TLC.
Na šumavských rašeliništích se vyskytují i bohatě plodné populace, kde se často ani soredie netvoří. Největší koncentrace lokalit se soustřeďuje právě na Šumavu, ale jednotlivě je znám také z Novohradských hor, Krkonoš, Hrubého Jeseníku, Brd či Beskyd.
Literatura: Tønsberg T. (1992): The sorediate and isidiate, corticolous, crustose lichens in Norway. – Sommerfeltia 14: 1–331. Kukwa M. (2009): The lichen genus Ochrolechia in Poland III with a key and notes on some taxa. – Herzogia 22: 43–66.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Pertusariales → Ochrolechiaceae → Ochrolechia
Červený seznam (Liška & Palice 2010):EN – ohrožený
Výskyt v Česku
Počet záznamů: 99, z toho ověřených 97. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.