Prakticky vždy sterilní šedobílý lišejník se žlutavými, zelenkavými či krémovými, vesměs ohraničenými sorály, které ve stáří mohou postupně splývat. V rámci rodu se podobá např. zástupcům O. androgyna agg., ale vytváří obvykle menší stélky a sorály. Velmi podobně mohou vyhlížet také některé sorediosní misničky (např. Lecanora impudens, L. variolascens apod.). V terénu není (bez bližšího zkoumání) vyloučena ani záměna za některé morfotypy druhu Phlyctis argena. Ochrolechia arborea je však poměrně snadno rozpoznatelný chemicky i pomocí bodových reakcí a za použití UV lampy, protože obsahuje kombinaci dvou pozitivně reagujících látek, gyroforové kyseliny a chloroxanthonu (C+ červeně, UV+ oranžově).

Roste obvykle jako epifyt na širším spektru substrátů, na osvětlené borce jehličnanů i listnáčů, na starých kmenech i na tenkých větvičkách. Výjimečný není ani výskyt na dřevu. V našich podmínkách ale převažuje výskyt na listnatých dřevinách. Blednice stromová je poměrně nenápadný, snadno přehlédnutelný či zaměnitelný lišejník, zvlášť pokud se vyskytuje jako pionýr v podobě mladých stélek a není dokladován a studován chemicky. Jeho rozšíření u nás je téměř jistě podhodnocené, než naznačují dosud nashromážděné údaje. Má zřejmě také potenciál se úspěšně nově šířit. Občas bývá zaznamenáván např. na tenkých větvičkách stromů a keřů na lesních okrajích či v polních remízcích (trnky, hlohy apod.). Jedná se o svérázná stanoviště rekolonizovaná v posledních desetiletích bohatými a různorodými společenstvy lišejníků. V ČR byl mimo jiné také odhalen výskyt tohoto lišejníku na skalách.

Literatura: Tønsberg T. (1992): The sorediate and isidiate, corticolous, crustose lichens in Norway. – Sommerfeltia 14: 1–331. Kukwa M. (2009): The lichen genus Ochrolechia in Poland III with a key and notes on some taxa. – Herzogia 22: 43–66.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Pertusariales → Ochrolechiaceae → Ochrolechia