Druh vytvářející růžicovité, později často střechovitě se překrývající stélky s hnědými, někdy ojíněnými laloky širokými 1–3 mm. Morfologicky je velmi podobný P. omphalodes a proměnlivost obou taxonů se výrazně překrývá. Hlavním určovacím znakem je přítomnost kyseliny protocetrarové ve dřeni, která reaguje Pd+ oranžovočerveně a K− nebo nahnědle. Pravidelně je přítomna také kyselina lobarová.
Parmelia discordans roste na vodorovných i svislých plochách silikátových kamenů a skal. Většina českých nálezů pochází ze sutí v nadmořských výškách přibližně 550–800 m. Centrem jejího rozšíření jsou Brdy, kde může být na vhodných lokalitách poměrně hojná. Mimo Brdy byly při herbářové revizi nalezeny pouze dva historické doklady – od zříceniny Oheb v Železných horách a z okolí Chomutova. V České republice jde proto o vzácný a lokální druh. Je znám pouze z Evropy, především z její severní a západní části.
Taxonomické postavení vůči P. omphalodes zůstává nedořešené a teoreticky se může jednat pouze chemotypy jediného druhu.
Literatura: Malíček J. & Ludvíková J. (2026): Does Parmelia omphalodes s. str. occur in the Czech Republic? – Bryonora 77: 1–13.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Parmelia
Červený seznam (Liška & Palice 2010):DD – nedostatek dat
Červený seznam (Malíček 2023):C2 – silně ohrožený
Výskyt v Česku
Počet záznamů: 24, z toho ověřených 24. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.