Taxon v minulosti často zahrnovaný pod druh P. omphalodes. Liší se od něj především přítomností kyseliny protocetrarové ve dřeni, zatímco P. omphalodes s. str. obsahuje kyselinu salazinovou. Je znám dosud jen z Evropy. Podobně jako ostatní druhy skupiny P. omphalodes roste na silikátových skalách a sutích. Upřednostňuje srážkově bohaté oblasti. V severní Evropě se vyskytuje nejčastěji při pobřeží, ve střední Evropě v horách. Podle aktuálních poznatků se nejedná o samostatnou fylogenetickou linii, ale spíše o chemotyp P. omphalodes (Ossowska et al. 2019). Otázka rozlišování tohoto taxonu na úrovni druhu je tedy sporná a bude předmětem detailnějších molekulárních studií. Rozšíření u nás je málo známé, doložen je např. z Brd.
Literatura: Ossowska E., Guzow-Krzemińska B., Kolanowska M., Szczepańska K., Kukwa M. (2019): Morphology and secondary chemistry in species recognition of Parmelia omphalodes group – evidence from molecular data with notes on the ecological niche modelling and genetic variability of photobionts. – MycoKeys 61: 39–74.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Parmelia
Červený seznam (Liška & Palice 2010):DD – nedostatek dat
Červený seznam (Malíček 2023):C2 – silně ohrožený
Výskyt v Česku
Počet záznamů: 13, z toho ověřených 13. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.