Vzácnější epifytický druh terčovky, rostoucí na kmenech a větvích listnatých stromů, hlavně jasanů, javorů a buků, a to jak solitérních, tak v prosvětlených lesních porostech. Vyžaduje vyšší srážky, a tak ho u nás najdeme převážně v horských a podhorských oblastech. Je poměrně citlivý k znečištění ovzduší, takže v nejvíce postižených oblastech ČR dnes zcela chybí. V Evropě je široce rozšířen, v minulosti však často nebyl rozlišován na úrovni druhu. Je považován za mediteránně-jihoevropský horský prvek (Hale 1987), nicméně se vyskytuje i ve Skandinávii, kde se v posledních letech pravděpodobně šíří (Thell et al. 2011). Charakteristickými znaky tohoto druhu jsou převislé stočené laloky, bodové izidiózní sorály a nevětvené rhiziny. Jako zajímavost lze zmínit, že typová položka druhu pochází z našeho území, od Hlinska ve Žďárských vrších.

Literatura: Hale M. E., Jr. (1987): A monograph of the lichen genus Parmelia Acharius sensu stricto (Ascomycotina: Parmeliaceae). – Smithsonians Contributions to Botany 66: 1–55. Thell A., Thor G. & Ahti T. (2011): Parmelia. – in Thell A. & Moberg R. [eds], Nordic Lichen Flora 4: 83–90.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Parmelia