Nejběžnější epifytický zástupce rodu Parmelia a jeden z nejhojnějších lupenitých lišejníků u nás vůbec. Je široce rozšířen od mírného po subpolární pás obou polokoulí a všech kontinentů. Nacházíme ho především na kůře listnatých dřevin, ale roste také na jehličnanech a zřídka i na dřevě a skalách, většinou pod stromy. Vyskytuje se od nížin do hor na celém území ČR. Není příliš citlivý vůči znečištění ovzduší a najdeme ho i ve městech.

Nedávno od něj bylo, především na základě molekulárních dat, odštěpeno několik morfologicky velmi podobných druhů, z nichž P. barrenoae byla nalezena i u nás. Obě terčovky jsou si velmi podobné a k jejich spolehlivému odlišení jen nutné využít kombinaci několika znaků (ideálně na dobře vyvinutých exemplářích) nebo DNA. Vzhledem k zřejmě vzácnému výskytu P. barrenoae u nás je většina nálezů z ČR automaticky řazena k druhu P. sulcata.

Terčovka brázditá je mimo jiné zajímavá svým velmi konzervativním přístupem k výběru fotosyntetického partnera, kdy naprostá většina populací obsahuje pouze jeden genotyp řasy rodu Trebouxia (Ossowska et al. 2024).

Literatura: Ossowska E. A., Guzow‑Krzemińska B., Kukwa M., Malíček J., Schiefelbein U., Thell A. & Kosecka M. (2024): The application of haplotypes instead of species‑level ranks modifies the interpretation of ecological preferences in lichen symbiont interactions in Parmelia. – Scientific Reports 14: 19682 [11 p.].

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Parmelia